V článcích jsou popisovány jako intelektuálky, ty, co mají rozhodně skrývat 'ta kila navíc', outsiderky, ty, co žijí nutně nezdravě, v diskuzích jsou označovány za líné a neatraktivní, závistivé. V očích ostatních nemají právo znát tajemství sportu, zdravé stravy, nemohou být angažované... Zralé ženy už také (snad mimo hereček) nic nečeká, tedy kromě inkontinenčních plen a hlídání vnoučat...
Krutá
klišé našeho 'vyspělého' století. Mne zajímají ty ostatní -
mimoňovité láskyplné ženy všeho věku. Zajímavé osobnosti,
které mají mnoho vrstev. Hned si všímám těch, které oblečení
doplňuje, na rozdíl od těch, které kopírují všeobecný styl a
tím je oblečení tvoří. Tiše se směji těm, které musí koupit
kdejakou věc, či myšlenku.
Módní
názory, módní slova... Co to znamená? Jsou tak skutečně
šťastné? Nebo jsou jen šťastné, že se neodlišují. Že mohou
zapadnout?! Že letos všechny nakupují karimatky a tahají lana
zavěšená ze stropu? Nebo, že všechny jedí lisované chleby a
zapíjí to ječmenem? Brr. Někdy mi to přijde legrační, někdy
smutné.
Proč
nosit boty na podpatku, když neladí s mým já! A proč se nenutit do áčkových rukávů nebo kovových
přezek, vykládaných motýlů a hranatých brýlí? Pomůže mi
květovaná sukně k větší lásce k přírodě? Musím nosit
kostkovanou šálu nebo leoparda na firemní večírek? A proč se v
restauracích místo zábavy řeší to, kolik toho, kdo snědl a
kolik asi přibere? A proč nedáváme tělu to, co potřebuje? Což
není cukr, ale láska?! A proč se stále s někým srovnáváme?
Proč netvoříme?
Stačí
neuhlídat hranice svojí obětavosti. Stačí rozmělnit svoji duši
v plínkách, nákupech a návštěvách veterináře se slepým
psem... Vše doháníme v době, kdy máme odpočívat... Hodiny
spánku mizí v nenávratnu a s ním i energie, která nám dříve
umožnila tančit dlouhé hodiny. Proč je nutné věnovat se svému
koníčku, ačkoliv doma sedá prach?
V
momentu, kdy se vychýlíme ze svého středu už jen tím, že na
sebe dostatečně nemyslíme, začne nás tělo napřed jemně,
později bolestivě upozorňovat na chybu... Hodným holkám se to
stane lehce. Každá by měla mít předepsány dvě věci - spánek
a laskavost, kterou jí ostatní budou dávkovat každý den před
snídaní. Je fér si udělat čas od času malou radost... A na to
bychom měly myslet, až si půjdeme pro svůj kousek oblečení,
třeba k Libuši. Představte si, že se urazila, když jsem chtěla,
aby mi vzala míru na kalhoty! Ona to má v oku. Ví, že oblečení
s námi musí rezonovat, musí být vidět kým jsme...
A tohle jste vy, které máme rády...
A tohle jste vy, které máme rády...
Žádné komentáře:
Okomentovat